The latest song

6. července 2014 v 2:07 | Foxie |  Life
Vím, všichni spíte a já bych měla taky... Jenomže nemůžu. Sním o zelené trávě pod nohama, o vánku ve tváři, šustění listí v korunách stromů, o jeho přítomnosti, o úsměvech lidí, co mám ráda, o hlasitém tichu, o klidu a o svobodě... Pokaždé, když zavřu víčka, vidím světlo. Temnota mě však uklidňuje víc a tak mám oči otevřené.



Už jsem to nevydržela. Ležet v posteli a slyšet Poslední píseň. Chci posunout čas, nemám už ani sílu pro nenávist. Chci se smát a být šťastná, vždyť je to tak lehké. Tak proč to nejde?


Sedím v okně. Venku je tma, ale stále příliš světlo, než by se mi líbilo. Nejbližší lampa je už delší dobu mimo provoz a hvězdy jsou příliš daleko. Měsíc neviděn. Před chvílí jsem se zvedla z postele. Neslyšnými kroky jsem se dostala do kuchyně, abych mohla zapnout internet, což se mi díky mým kočičím očím i povedlo. Zavřela jsem dveře od pokoje a otevřela celé okno. Nyní v něm sedím. Nohy vystrčené ven, notebook na klíně. Vlasy mám rozpuštěné. Velké bráchovo tričko a kus spodního prádla mi chrání tělo před očima bohů.


Jsem na hranici toho, kde mám být a kde chci být. Pokoj a svět. V hlavě se mi skládají rýmy a já je poslouchám. Zase ta poslední píseň. Bratr nerušeně spí, stejně jako všichni. Přemýšlím, co dělá on, ten kdo je vždy vzhůru. Je i nyní? Koukám se na nebe a mám pocit, že ono se dívá na mě. Když se usměju, hvězdy se rozzáří jasněji. Ach.


Konečně. Už jsem tam dlouho nebyla, pomyslím si a dívám se, jak se realita slučuje s mým královstvím. Větrné království, můj domov. Tolik mi scházel. Natahuji k němu ruce a okolí pulzuje nedočkavostí. Už jenom chvíle a všechno tohle zmizí. Už jenom chvíle a pak nebude žádné okno, pokoj a spící lidé. Budu jen já, obrovský krásný jasan s věčně barevným listím, ta nejhebčí tráva a mnoho dalšího, co nikdo živý nikdy nespatří...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jolly Jolly | E-mail | Web | 6. července 2014 v 16:53 | Reagovat

Páni, už dlouho mě nic nedostalo tak, jako tento tvůj článek. Umíš nádherně psát! Úplně tě vidím sedět v okně, jako vílu, krásnou a křehkou. Dokážeš slovy popsat stavy, emoce a nejniternější tužby jako nikdo jiný.
Opravdu se mi to líbí, ikdyž chápu asi jen zlomek, protože je to tvůj svět, ale skrze tvá slova do něj můžeme alespoň nahlédnout.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama