Drunk

30. června 2016 v 20:20 | Foxie |  Life
Všechno se tak točilo a bylo méně skutečné než sny. Vedle jeden, a tam druhý, vprostřed já, flašky na stole a film běží, i když už ho nikdo nevnímá. Kde jsou hranice? Kde ten kruh končí?


Byly jsme na vyhlášení nějakých matematických soutěží. Člověk se jich tolika zúčastní, že nakonec zapomene, za kterou ho vlastně oceňují. Klidně jsem to mohla mít za fyziku, ale fakt netuším. Ono je to stejně jedno. Byli tam i P. a V. P. tak byl ze stejného důvodu jako já a V. se nechtělo na hodinu matematiky. Bavili se o filmu Divoký Django. Já ho nikdy předtím neviděla. Dohodli se, že se na něj spolu podívají a při každém slově negr se napijou... A mě pozvali taky. Po dlouhé době nějaká akce, kam smím. Byla jsem nadšená... pak mi došlo, že chtějí jen ve třech, ale co by mě na tom tak mohlo děsit?
Bylo tam jedna holka, kterou znám od vidění. Na hezké holky se vždycky usmívám a většinou z toho vznikne občasný hovor na chodbě, který zvedne náladu. Jim oboum se líbila, já řekla,, že je moc hezká, však většina Rusek to prostě umí. Kousek čuměli, když jsem se s ní dala do řeči. Chápu, že pak není divu, když se o mně říká, že jsem na holky, ale prostě proč bych jim neukázala, jak na to?
Nesnáším pivo. V životě jsem nevypila víc jak dva loky a najednou jsem v sobě měla třičtvrtě dvoulitrové flašky a stále do mě tekla Becherovka. Pak jsem prostě řekla, že víc nepiju, protože začínat na polovině sklenky piva a pokračovat podobně byl strašný nápad a já věděla, že bych to nezvládla. Oni pak už taky nepili. P. mám ráda, takovým zvláštním způsobem ráda, nesmím ho mít ráda a taky nechci mít, ale vím, že má něco, co mě strašně přitahuje, a tak se mu docela vyhýbám. Ještě předtím jsme se domluvili, že se nesmíme začít líbat ani podobně, prostě ne, a splnili jsme to. Kousek to bolelo a bylo to těžké, ale nakonec jsem ráda, že jsem to zvládla. S V. to bylo těžší. Čím hůř jsem na tom byla, tím víc si dovoloval. Nechci si to pamatovat...
Celý svět se točil. A já byla tak smutná, že mě nikdo nechrání. A on byl tak smutný, že se mě dotýká V., nikoli on, ale nedošlo mu, že nic takového nechci. A někdo jiný byl ještě smutnější snad, protože jsem byla s dvěma klukama a ne u něj nebo aspoň v relativním bezpečí doma. Nakonec se nic moc nestalo a já bylaa přes strašně ráda, že tomu tak bylo. Jen mě strašně překvapilo, kolik toho zvládnu, jak moc P. na mě záleží. A musím V. bránit, že mého stavu zase tolik nevyužil. Mohl a neudělal. Kdo by mu měl za zlé, že se v opilosti sápe holce na podprsenku (nikam se nedosápal), přestane se ji snažit políbit, až když se rozpláču... a uteču k P. do pokoje, kde se ten kluk choulí do klubíčka, že se na to nemůže dívat...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chiara Chiara | E-mail | Web | 30. června 2016 v 21:45 | Reagovat

Nevím co k tomu dodat :/ ale čte se to nádherně <3

2 stuprum stuprum | Web | 1. července 2016 v 12:27 | Reagovat

Milostné trojúhelníky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama